oficiální stránky obce 

+420 354 596 297 

 obecv.luh@seznam.cz

Historie a současnost obce

Naše obec Velký Luh existovala jako samostatná obec  od roku 1877 do roku 1960, kdy byla připojena k obci Křižovatka. Od roku 1991 je však opět samostatnou obcí.

Katastrální území Velkého Luhu má výměru 388 ha, bydlí zde v současné době 150 trvale žijících obyvatel ve 55 domech. Obecní úřad nemá placené funkcionáře. Je zde vodovod a částečná plynofikace a v obytné zóně se chystá výstavba 24 rodinných domů (10 je již postaveno).

Zánikem těžební činnosti zde vznikly dva oblíbené rekreační rybníky Šmatovka a Cesar, které jsou součástí chatové oblasti obce.

V katastru obce se těží vysoce kvalitní písek.

Na místním fotbalovém hřišti se koná pravidelně jednou ročně turnaj v malé kopané.

Jedinou pamětihodností v obci je sousoší Nejsvětější Trojice, která se nachází za obcí ve směru na Plesnou.

V naší obci není mimo pohostinství, které nabízí i některé základní potraviny, další prodejní síť. Vzdálenost do Plesné je 3 km, Křižovatky 1 km, Skalné 3 km. Většina práceschopných obyvatel dojíždí do zmiňovaných míst a do Chebu.

V obci máme železniční stanici lokální tratě Tršnice - Luby.

 

Velký Luh      Rybník      Hřiště

 

HISTORIE:

mapaObec Velký Luh (německy Grossloh) byla založena v roce 1726 na tehdejší cestě Cheb - Skalná - Plesná - Adorf a zde se rozdělovala odbočkou do Lubů.
Nejdříve byli obyvateli drobní zemědělci, poddaní do roku 1849 skalenskému panství.
Koncem 19. století byly u obce otevřeny kaolínové jámy. Vytěžený kaolín se vozil ke zpracování do Skalné, nejkvalitnější byl zpracován v bývalém skalenském mlýně a byl dobýván v blízkém lese na cestě do Plesné. Těžaři zde vybudovali 5 km dlouhou úzkokolejnou dráhu do Skalné, kde končila v továrně na šamotové výrobky. Druhá vybudovaná trať vedla na nádraží a třetí do Plesné - Šneků. Vybrané jámy se samovolně zaplnily vodou, jejíž namodralá barva připomíná barvu Jaderského moře.
Okolní lesy byly vždy cílem sběračů lesních plodin.
19. století přineslo do obce rozvoj domácího tkalcovství, jehož výrobky tkalci dodávali do Plesné.
V roce 1850 byl Velký Luh zařazen do Skalné, i když v té době měl téměř 500 obyvatel. Až do roku 1877 se obec osamostatnila.
V roce 1905 bylo ve Velkém Luhu 480 obyvatel, 79 domů, byly zde 102 hektary polí, 3 ha pastvin, 3 ha rybníků, 283 ha lesa a 54 a zahrad.

Regionální historik Köhler píše v roce 1905:
"Obyvatelstvo se živí obděláváním velmi málo úrodné půdy, ručním tkalcovstvím a pletařstvím, řemesly a živnostmi. Kaolínka zaměstnává 60 místních a přespolních dělníků. Aby bylo možné využít velká ložiska kaolínu, nechal hrabě Wolkenstein roku 1901 vybudovat kalovnu. Surový kaolín, který se zde nalézá ve velmi mocných vrstvách, je těžen lokomobilou, koňskou dráhou se dopravuje do tovární budovy a lanovou dráhou do třetího patra. Odtud padá do nádrží v patře druhém, zaplňovanými kontinuálně vodou hnanou silnými čerpadly. V nádržích se rotujícím pohybem největší hroudy rozloží a kaolín se ve vodě rozpustí. Z něj se rumpály, nacházejícími se po stranách nádrží, odstraní obsažený křemičitý písek a vozíky je odvážen na haldy. Zbylý kal odtéká dlouhým systémem žlabů a jsou odsazovány všechny cizorodé části, jak např. slída atd. V nádrži je kal pomocí vápenité vody sražen, odveden na kaliště a odtud je pružinovou pumpou čerpán do komorových filtračních lisů, v nichž se čistý kaolín odsadí do tabulek ve tvaru koláče a čistá voda odteče. Takto získané tabulky, které při opuštění lisu ještě obsahují 20% vlhkosti, jsou přirozenou cestou částečně vysušeny a v tomto stavu se prodávají. Jemně usazený kaolín nachází využití při výrobě papíru, kameniny a porcelánu. Zbylý křemičitý písek se v neprané formě používá ve stavebnictví, v prané a proseté formě například při výrobě skla. Odtud také pochází přirozeně bílý jemný písek. Plesná-Velký Luh je zastávka lokální železnice Tršnice - Luby. Ve Velkém Luhu je pohodný. "

© Copyright 2017, Velký Luh